Vítejte na stránkách věnovaných kocourkům plemene Donský Sphynx.

V úvodu bych chtěla poděkovat chovatelské stanici Ma Don A Maja za dva nádherné kocourky, typické představitele svého plemene.

Na těchto stránkách věnovaných dvěma nevlastním bráchům nebudu popisovat povahu a chování plemene Don Sphynx. To si můžete přečíst na oficiálních webech k tomu určených. Zajímavější jsou jistě každodenní radosti soužití s těmito úžasnými tvory a také jejich pohled na život se svým dvounožcem.

Příběhy budu doplňovat postupně, dle časových možností, či jak mi je oba páni budou diktovat. Možná nebude dodržena časová posloupnost, ale snaha se také cení.

O plemenu koček Sphynx jsem věděla dlouho. A skoro tak dlouho jsem o jejich pořízení uvažovala. Mám totiž astma a atopický ekzém. Nahaté kočky jsou alespoň jakousi zárukou, že se v bytě podaří udržet čistotu. Tím myslím např. bez chlupů, které mohou dráždit pokožku. Dost dlouho jsem o těchto ufonech pouze uvažovala. Pak nastal v mém životě jistý předěl a já se rozhodla. Začala jsem pátrat po chovných stanicích a kupodivu, jedna se nacházela v blízkosti místa, kde bydlím. Dojednala jsem si s paní chovatelkou informativní návštěvu. Na návštěvě mi dali do náruče vrnícího černého kocourka a musím přiznat, už nebylo cesty zpět.

V dubnu 2011 jsem si přivezla kocourka Onegina. A po nějakém čase druhého kocourka - Puhskina. Protože smutno bylo kocourkovi samotnému, když panička vydělávala v práci na konzervičky. Oba kluci si zvykli na nový domov poměrně rychle. Těžkej salámista Pushkin okamžitě, Oneginovi to chvíli trvalo. Upřímně, když už ho mám prokouknutého (jedna z jeho přezdívek je hééérečka), on to na mě ze začátku určitě hrál. Myslím ten smutek a tak. Tím si také vydobil některá privilegia, například od první chvíle spal v posteli, protože se chudince stýskalo po mamince.